Tábor Kožlany 1984 - Xirta

Vědecko-fantastický příběh z mezi planetárních letů s nucenou návštěvou na neznámé planetě. A střed s domorodým obyvatelstvem byl zcela logickým pokračováním našeho příběhu.

Vždy byli všichni zvyklí, že na táboře vařila táborová kuchyně. Jenže najednou tu byl úkol uvařit hned tři jídla pouze z přírodních materiálu. Když toto družiny zvládly, mohly i vyrazit na noční výsadek do neznámého prostoru v hlubokých lesích mezi Kůzovou a Čistou s úkolem co nejrychlejšího návratu do tábora. S družinami sice šel jeden vedoucí, ale ani on nevěděl, kde se družina po výsadku nachází, o čemž by mohla vyprávět naše Naďa. Sehnat určené rostlinky a nanosit plný ešus vody pomocí polévkové lžíce umístěný uprostřed pahorku nad malou loučkou byla další naše „zábava“. Před sobotním táborákem se běžel ještě velmi zajímavý a dramatický hvězdicový závod družin. A pak přichází neděle dopoledne. Úkol je jasný – vytáhnout za dosti tvrdých podmínek velký pražec až na pahorek nad malou loučkou. První družina po hodinovém boji svoji snahu vzdává a pak nastupuje družina vedená právě Jiřinkou. Téměř tři hodiny trvá jejich souboj, i rodiče fandí, dokonce již pomáhá i sám „Náča“, až se konečně podaří pražec na pahorek vytáhnout. Však jsou v některých momentech porušena pravidla a tak „Náča rozhoduje o zrušení této etapy. Toto rozhodnutí Jiřce vžene až slzičky do očí, považuje to za nespravedlnost, však takový je už život a řada z nás takových to nespravedlností ve svém životě jistě ještě zažije dost a dost.

Druhý týden začíná zdravotnickou etapou. Celá družina až na jednoho v bezvědomí, to se jen tak nevidí. Za to dobře vidět měli členové družin když se předávalo číslo na dálku. Na Krašov se tentokráte šlo v šesti skupinách a každá měla cestou splnit svoje úkoly. V závěru pak přišlo slanění, což bylo pro některé nováčky nepřekonatelným úskalím. Velký boj na Vožeháku se rozhořel, když družiny vyzvedly ze dna zprávu a vyluštily jí. To už tu byl závěr tábora a s ním i boj o poklad. Ten byl tentokráte uložen v bedně od které musely družiny nejdříve získat klíč. Však konec dobrý, všechno dobrý. Všichni si odnesli svůj poklad a řada z dětí pochopila, že vůbec teď nemám na mysli sladkosti.