Tábor Kožlany 1979 - Gridin

Vědecko fantastická výprava do neznáma s nouzovým přistáním na neznámé planetě GRIDIN, zpracovaná podle fantazie autora poprvé bez jakékoliv literární předlohy. Řada dobrodružství je aplikovaná do podmínek života na našem tábořišti.

Jak už je naznačeno v počátku roku tohoto, s třínedělním zpožděním se partě odvážlivců, kteří se ani žloutenky nebojí, podařilo na kožlanský plácek dojet a svůj tábor zde rozbíti. Moc jsme napnuti všichni byli, co nová etapovka a nejen ta , si na nás opět vymyslí za podrazy a triky. Hned večerní táboráček nás uvedl do problematiky vědecko fantastické výpravy do světů neznámých. Abychom se rozcvičili, jakoby na zahřátí si dáváme oblíbené hry Vteřiny, Tarzan a Pašeráci. A pak už přichází Gridin a první úkoly – zmapovat okolí ještě šlo i když jsme mohli býti přesnější, ale noční etapa – stezka odvahy nás dokázala notně potrápit. Jít cestou tmavou přes kořeny a příkopy a ještě nalézti místo kde palcem a jeho otiskem se musíme prokázat, vše řízeno neznámým tajemným tvorem, bylo i pro otrlejší velmi náročnou zkouškou. Neplánovaný noční budíček pak vše dokonal. Hned dopoledne dne dalšího nás nelítostný boj o body na madracích čekal a diváctvo Vožeháku tím i mělo o zábavu postaráno. Ve čtvrtek, po splnění disciplín OZ jsme si šli zaskákat do vody z malé trampolinky. Však velký zájem o tuto sportovní disciplínu projevila parta Němců,jež svou dovolenou v naších krajích trávila. Jejich skoky však vyvolávaly značnou pozornost i našinců, neboť odvahu nepostrádajíc odvážní ti rekové, asi i notně zlatistvým mokem posilněni jsouce, předváděli takové výkony, že na hranici života postaveni byly a tak raději „náča“ zarazil toto vraždění a poručil trampolinku ukliditi k velké nevoli přihlížejících. Jako balzám proti tomu působila odpolední výroba IKEBANY pro obyvatele Gridinu. Pak přichází trochu odpočínková část vyplněna lezením po skalách, výrobou totemů, zaměstnáním po družinách a zkoušek znalostí „poslední“ pomoci. Po celý náš pobyt musíme si pochvalovat výborné počasí a také hojnost hub jedlých. Světelná noční morseovka nám dává pokyny na celodenní výlet na Krašov, který je zpestřen úkolem objeviti co nejvíce nerostů a přinésti je zpět do tábora.

Unaveni po cestě se doklopýtáváme do tábora těšíce se na zasloužený odpočinek. Leč ouha, nahoře v lese se prý ztratila malá holčička a VB nás požádala abychom udělali rojnici a pokusili se jí nalézt. Někteří dobrovolníci, jež si myslí, že další namáhavý pochod vydrží záhy na pahorek vyrážejí. Velcí borci ještě před odchodem přemlouvají mladší unavené druhy svých družin, by na pahorek nechodili, neboť nikdo neví kdy se vrátí. Jaké zděšení pak mezi těmito hledači zavládlo, když nahoře Jarda oznámil, že za každého dobrovolníka dostává družina důležité body a že to byla, jak jinak, pouze finta na morál. Další vodní Gridinovy boje už nasvědčovaly, že se pomalu blíží vyvrcholení a závěr tábora. Ještě stíháme si zaskočit do Mariánské Týnice a pak už je tu poklad. Zkušenosti radí býti velmi opatrní, ale když vidíme vysoko mezi smrky Praotce stromů zavěšené kotlíky jakoby to byly vosí hnízda, řady z nás se zmocňuje bezmocnost. Nakonec se však daří, i když s menšími chybičkami, snést poklad k zemi a odstranit jeho zabezpečení jež strašlivou zapáchající tekutinou bylo. Závěrečný závod všestrannosti pak udělal tečku za našimi letošními táborovými sportovními výkony. Závěrečný táborák, balení, sejmutí vlajky a pak už jen „Tak zase příští rok“.